Na konci světa 3
12. 7. 2011
„Uááá!“
Byla jsem unavená,i když bylo něco málo po ránu.
Od práce už jsem snad šilhala.Měla jsem ještě našít ozdobu na dámský býlí klobouk.
Byla to látková kytička a do jejího středu jsem ještě rychle našila červený knoflík.
Běžela jsem to donést té paní dolů. Nebyl to můj nejlepší výtvor, ale paní nenadávala.
Už jsem vážně usnula.Počítala jsem v duchu každou vteřinu.Byla jsem hodně nedočkavá.
„Konečně!“
Vykřikla jsem a pádila jsem ven z obchůdku.
Konečně pausa na oběd.Potřebovala jsem se odpoutat od myšlenek na Howla.Kým?
Ashitakem.
„ahoj.Čekáš na mě dlouho?“
Zeptala jsem se Ashitaka,když jsem dorazila do baru.
„Ani ne.Tak čtvrt hodiny.“
Usmál se na mě Ashitaka.Byl rád, že mě vidí.
„Promiň,ale dřív to nešlo.Pádila jsem jak jsem mohla.“
Uf.Doufala jsem,že mě myšlenky na Howla tuplem přejdou.
Vlastně jsem o tom byla stoprocentně přesvědčená.
„Zase mě pozveš na nějaký ten drink co??“
Zeptala jsem se Ashitaka.Zcela vážně.
Ashitaka přikývl a usmál se na mě.
„Jeden kivi drink prosím.“
Oznámila jsem barmanovi a hned jsem se sama sobě podivila, co si to vlastně objednávám.
Ale drink to byl celkem dobrý.
„Cha cha chá!“
Poznala jsem hrozivý smích.
Byla to babizna z té obuvi!!Hrozně jsem se lekla.Zase jsem si moc s Ashitakem nepokecala.
Rychle jsem odcupitala z restaurace.
Ale babizna mi asi padesát metrů před naším obchůdkem zkřížila cestu.
„Ale copak copak??Co tu máme?Obyčejného člověka??“
Já jsem se tak bála,že jsem ze sebe nevydala ani hlásku.I když ve mně všechno řvalo.
„Mám pro tebe další dárek!Řekneš pravdu Howlovi. Že jsi princezna a že ho miluješ. Vím jak bude reagovat.Jinak bych ti to neříkala.Bude reagovat NEGATIVNĚ!!“
Zasmála se babizna.
„Nee nee!!“
Vykřikla jsem.
„Neřekneš mu to!!“
Babizna se znovu uchechtla.
„Já ne děvenko.Ale ty ano.Ulchiri láry fáry Elria mluv pravdomluv.“
Zaklela mě babizna a zmizela.
Já dělala všechno pro to,abych nic Howlovi neřekla.Ale nešlo to.
„Howle…musím ti něco říct.“
Odvedla jsem si Howla ven na lavičku.
„Je to o mě.Musím ti říct pravdu o své totožnosti.Jsem Elria Muukerová.Princezna kmenu Muukerů.Jednou mě ale jedna babizna zaklela tak, že už nemůžu kouzlit.A ještě něco Howle…Miluji tě.“
Hoelovi spadla čelist až na zem a vykulil oči.
„Co říkáš? Princezna kmenu Muukerů?Babka tě zaklela? Nemůžeš kouzlit?Mil…miluješ mě??“
Zeptal se.
„Ano.“
Odpověděla jsem jednoslovně.
„Pak ti taky musím říct o sobě pravdu.Jsem Howl Adut. Princ kmenu Adutů.Já také nemůžu kouzlit.Ani to nemáme v rodině. A můžu milovat jen sobě rovnou.To znamená tu, která nekouzlí.A já si už jednu našel.Miluji tebe Elrio. Už tehdy když si k nám poprvé přišla, jsem řekl šeptem že jsi krásná.“
Usmál se na mě. A já na něj.Vzal mě do náruče.
„Ale to já přece vím hlupáčku!!! Já jsem to slyšela. Miluji tě.“
Řekla jsem mu pro jistotu ještě jednou a políbila jsem ho.
Nikdy jsem nebyla víc šťastná než teď.
„Utečeme spolu.Pryč. Až na konec světa!“
Dostal najednou Howl skvělý nápad.
„Ano!! Utečeme. Balonem!!“
Vykřikla jsem a usmála jsem se.
„Sbal si věci miláčku.Máš na to pět minut.Pak se sejdeme tady.“
Oznámil mi Howl.A já jelikož jsem nic neměla, jen vše u sebe jsem dospěla k názoru že napíšu dopis na rozloučenou holkám.V něm stálo:
„Milá Mio, Lawro a Ai,
Musím vám oznámit něco co pro mě ani pro vás nebude lehké.
Odjíždím. Nejezděte za mnou ani nevíte kam.
Jen vám k tomu řeknu, že jsem nejšťastnější člověk na světě.
Jdu na konec světa.A vůbec ne sama.
Nevím jestli se někdy vrátím.
Mám vás ráda holky.
Elria“
Tohle jsem položila na stůl a vrátila jsem se k lavičce.
Stál tam už napumpovaný balon.
„Pojď má lásko!“
Vzal mě Howl do náruče a posadil mě do balonu. Sám tam hned vyskočil a uřízl provázky za které balon držel.Letěli jsme. Ve skutečnosti jsme nevěděli kde je konec světa. Je tam kde přistaneme. Letím s Howlem. S mým miláčkem Howlem.Znišeho nic jsem ho políbila.
Kam letíme?? Na konec světa.A je to tam určitě krásné. NA KONCI SVĚTA.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář